Kde a jak se mateřské mléko tvoří?


kde se tvoří mateřské mléko

Mateřské mléko se tvoří v mléčné žláze, která se začíná vyvíjet asi v šestém týdnu nitroděložního života a její vývoj pokračuje až do porodu. Po porodu jsou v mléčné žláze zřetelné všechny anatomické součásti a žláza novorozence je již schopna tvorby mléka. Až do puberty však zůstává mléčná žláza v klidu. Další vývoj nastává u dívek v pubertě, kolem 12 roku. S nástupem pravidelných hormonálních změn se vývoj žlázy zdokonaluje.

Největší rozvoj nastává pak až v těhotenství, přičemž se uplatňuje vliv několika hormonů.

Mléčná žláza se podobá stromu s větvemi a listy obrácenými k hrudní stěně. Je rozdělena na 15 - 25 oddílů navzájem oddělených přepážkami, podobně jako dílky dortu. Každý oddíl je tvořen asi stovkou lalůčků, ve kterých se tvoří mléko. Z nich vycházejí vývodné kanálky, které se postupně spojují ve větší vývody směrem k bradavce. Úsek vývodů pod dvorcem prsu (což je tmavý kruh kolem bradavky) je rozšířen a v těchto místech se mléko shromažďuje. Slouží tedy jako zásobníky mléka (sinusy). Mléčná žláza je tvořena také podpůrným vazivem, tukovou tkání, cévami a nervy.

 

Anatomické uspořádání mléčné žlázy

anatomické uspořádání mléčné žlázy

  • 1. lalůčky žlázové tkáně (alveoly)
    2. mléčný kanálek
    3. sinus
    4. bradavka
    5. dvorec
    6. tuková a podpůrná tkáň
  •  

     

     

    Je důležité vědět, že na tvaru a velikosti prsů tvorba mléka příliš nezáleží. zpět nahoru

     

     

    jak se tvoří mateřské mléko

    Mléko se tvoří ve žlázových buňkách mléčné žlázy, které jsou uspořádány do váčkovitých útvarů (alveolů). Vytvořené mléko přechází do vývodů a v jejich rozšířené části v oblasti dvorce prsu se mléko hromadí (obr. 1.). Z těchto míst je pak činností jazyka dítěte a svalů na spodině ústní mléko vystřikováno a dítě je polyká.

    Kojení je děj, který organizmus matky předpokládá a připravuje současně s vývojem plodu.

    Řízení tvorby a regulace množství mléka závisí hlavně na dvou hormonech - oxytocinu a prolaktinu.

    Oba tyto hormony jsou vylučovány podvěskem mozkovým.

    Oxytocin má vliv na uvolňování již vytvořeného mléka, tento tzv. vypuzovací reflex se dostavuje zpočátku jako reakce na sání dítěte, což je nejsilnější podnět k jeho vybavení. Postupně se však dostavuje i jako reakce na pouhou vzpomínku matky na dítě (mléko začne z prsu odkapávat).

    Nepříjemné vjemy pro matku - jako bolest, strach, úzkost, stres aj.mohou mít nepříznivý vliv - snižují reakci na sání dítěte a tím i na tvorbu hormonu. Stejně nepříznivý vliv má také alkohol a nikotin. Kromě uvolňování mléka působí oxytocin i na děložní svalstvo. Včasné přiložení narozeného dítěte k prsu matky bezprostředně po porodu může ovlivnit stahem děložního svalstva vypuzení placenty a také intenzitu krvácení. Reakci na oxytocin pociťuje matka také při každém kojení jako stahy dělohy. Zmírnění krevní ztráty rychlejším zavinováním dělohy šetří matce hemoglobin a železo.

    Druhým důležitým hormonem je prolaktin. Ten se tvoří v menším množství už koncem těhotenství a působí na tvorbu nezralého mateřského mléka tzv. mleziva. Nejsilnějším podnětem pro jeho vylučování do krve je opět sání dítětem - zvláště v první půlhodině po porodu. Proto je tak významné, aby první přiložení novorozence k prsu bylo právě v této době.

    Druhý až třetí den po porodu se obvykle zvyšuje tvorba mléka. To je provázeno zvýšeným překrvením prsu a někdy dokonce i otokem, což matka pociťuje jako napětí a teplo. Teprve za několik hodin od začátku tvorby mléka se začíná mléko z prsu uvolňovat.

    Jestliže se nepřikládá novorozenec k prsu podle chuti dítěte dostatečně často a správnou technikou, může být nalití prsů velmi nepříjemné a bolestivé a někdy způsobí potíže při přisátí a sání dítěte vůbec.

    Bolest matky z oteklého a překrveného prsu je pak brzy provázena bolestí z poškozených prsních bradavek a protože dítě nemůže bradavku správně uchopit, saje neúčinně a je neklidné.

    zpět nahoru

    Shrnutí:

    Čím častěji a déle dítě saje, tím více mléka se v mléčné žláze vytvoří a tím snadněji se uvolňuje dítěti do úst. Zásadou úspěšného začátku kojení - tvorby a uvolňování mléka je:

    bullet1.gif (253 bytes) kojit časně (nejlépe do 30 min. po porodu)
    bullet1.gif (253 bytes) kojit často (kdykoliv má dítě zájem - ve dne i v noci)
    bullet1.gif (253 bytes) nedávat dítěti nic jiného pít než mateřské mléko z prsu.

     


    zdroj: publikace "Kojit a jak? rady maminkám a nejen jim"
    Doc. MUDr. Z. Brázdová, CSc.
    MUDr. A. Mydlilová
    MUDr. M. Paulová, Csc.
    MUDr. D. Schneidrová, Csc.
    PhDr. E. Šulcová

    zpět na obsah kojení zpět na úvodní stranu